Toskánsko a jeho skrytá městečka

Olivové háje, nekonečné vinice a především nádherná středověká městečka – to je Toskánsko.

V tomto článku jsme se zaměřili na ty méně známá, méně navštěvovaná a tím pádem více autentická.

O Pise nebo Florencii asi každý slyšel, ale co takové Monteriggioni, kde jsou uličky tak úzké, že do nich nelze vjet autem, nebo třeba Volterra, jejíž náměstí Piazza dei Priori ocení hlavně milovnice Twilight Ságy?

Cortona

Cortona kraluje okolní krajině. Z hradeb je nádherný výhled daleko do kraje toskánských a umbrijských kopců a rovin. Město, které je prý staré jako Trója, bylo kvetoucím centrem již v 8. století př. n. l., kdy sem přišli Etruskové. Dnes je Cortona městem, které si zachovalo převážně středověký ráz. Můžete zde navštívit dvě muzea, několik kostelů a strmé staré ulice. Návštěva Cortony je rozhodně příjemným zážitkem.

San Gimignano

Možná nejkrásnější městečko v Toskánsku, které byste při své návštěvě Itálie neměli minout. Díky dochování většího množství středověkých rodových věží a dokonalé středověké struktury města, Vás tato bývalá etrusčí vesnice určitě nadchne. Svým středověkým rázem připomínající panoramata dnešních měst s mrakodrapy láká San Gimignano davy turistů z celého světa. Doporučujeme navštívit město raději v září, kdy hlavní nápory pominou.

Montepulciano

Do značné míry si také zachovalo svoji středověkou tvář, což jistě ocení každý, kdo má blízko k historii. Město nicméně není proslulé pouze svou historií, ale také jako známý producent vepřového, sýrů, medu a především vína. Vino Nobile di Montepulciano je odborníky považováno za to nejlepší, co Itálie nabízí.

Pokud se do Montepulciana vydáte poslední srpnovou neděli, můžete se stát účastníky oslav Bravio delle Botti. Muži z nejrůznějších městských čtvrtí se zde utkají ve válení sudů vzhůru po hlavní silnici až na náměstí. 🙂

Volterra

Charakter etruského města Volterra, ležícího 50 kilometrů severozápadně od Sieny ve výšce 550 metrů, určují především středověké budovy, obytné věže, paláce z 12. a 13. století a ovšem také Piaza dei Priori. V dávných dobách, kdy ještě neexistovala Itálie natož Toskánsko, byla Volterra hlavním městem Etrusků. Z těchto časů se tu dochovaly jedinečné neporušené městské hradby.

Volterra již z dálky svým umístění na holém kopci láká turisty k zastavení. Někteří k ní směřují cíleně, jiné zaujme při projíždění toskánskou krajinou. A určitě ta zastávka stojí za to, protože Volterra to je město proslavené těžbou a zpracovánim alabastru, neodlučně je spjaté s Etrusky, nově i středověkým festivalem Volterra AD 1398 . Volterra vás mohla uchvátit ve filmové sáze Twillight (Stmívaní), kdy se v jednom dílu děj přesune právě do tohoto městečka.

Siena

Podle legendy založil Sienu Senius, syn Rema, jehož bratr Romulus založil Řím. Vlčici kojící Romula a Rema proto v Sieně stejně jako v Římě uvidíte po celém městě. Ve skutečnosti však město založili už Etruskové. Siena nebyla příliš významným městem až do 12. a 13. století, kdy se z ní stalo mj. celoevropsky významné centrum obchodu s vlnou a také bankovnictví – zdejší bankéři půjčovali peníze evropským vládcům.

Siena je se svými úzkými uličkami skanzenem středověku a v roce 1966 se stala prvním městem na světě, které znepřístupnilo centrum automobilové dopravě. Ke spokojenosti vám tedy může úplně stačit procházka centrem, pokud nechcete prohlížet umělecké poklady v muzeích.

Historické centrum je zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě cestovního ruchu je hlavním zdrojem obživy zdejších obyvatel bankovnictví, protože zde sídlí Monte dei Paschi – nejstarší dosud fungující banka na světě (a dnes třetí největší v Itálii), která tu zaměstnává mnoho lidí.

Sorano

Středověký vzhled, domy z tufy, klid a na každém kroku nádech historie z dob Etrusků. To je Sorano, městečko vystavěné z tufy, které obývá asi 3800 obyvatel. První dochované zmínky o městě se datují do 3. století.

Jeho součástí je také Sovana, což je úplně nejmenší izolovaná vesnička s pouhými 140 obyvateli. Sorano je oázou klidu a ukázkou historie na každém kroku. Městečko přes svou velikost oplývá mnohými zajímavými památkami, například impozantní brány Ponta di Merli a Porta di Sopra vsazené do domů, všudypřítomné kostelíky a také hradby.

Nestabilní horniny a časté sesuvy a skalní řícení město ohrožovaly, až bylo roku 1923 prohlášeno za mrtvé. Místní se však nevzdaly a nevystěhovali, a zhruba tři tisíce obyvatel tu žijí dodnes. Mnohé z domů, hlavně ty na okraji skal, jsou však pusté a polorozpadlé.

Na počátku 20. století opustila Sorano zdejší židovská komunita, město mělo své ghetto i se synagogou.

Mezi hlavní památky patří pevnost Rocca degli Orsini a upravená skála Masso Leopoldino, jejíž vrchol je přístupný jako vyhlídková terasa. Velkým zážitkem je ale prostě jen tak bloumat úzkými uličkami města, zejména při západním okraji města, kudy vede ulička Via delle Ripe.

Lucca

Lucca je městem, které za dobu své existence vystřídalo nespočet pánů. Ať to byli Římané, Ostrogóti, Lombarďané, Frankové, kdysi mocné město Florencie, nebo Napoleon, který město daroval své sestře.

Za staletí se z Luccy stalo krásné místo s bohatou architekturou. Dnes je toto toskánské město, které leží na úpatí Apuánských Alp, domovem pro přibližně 90 tis. lidí. Každoročně se tu pořádá například mezinárodní filmový festival Lucca Film Festival či festival zaměřený na digitální fotografii.

K největším pamětihodnostem Luccy patří románská katedrála San Martino s bohatě zdobenou fasádou, renesanční radnice, kostel San Michele nebo chrám San Frediano s mozaikou Nanebevstoupení Páně. Raritu tvoří náměstí Piazza Anfiteatro, zachovávající si eliptický tvar původního amfiteátru, ze kterého si lidé stavěli okolní domy.